Ambassadors Concert Series 2015/2016
13. sezóna
Dina Bensaïd: Klavírní recitál
La folia – evropská hudební inspirace v podání marocké klavíristky
- která vystoupí také v Ostravě (Janáčkova konzervatoř,11.4.) a v Brně (Moravská galerie, 15.4.)
19. 4. 2016 úterý České muzeum hudby
Pod záštitou velvyslankyně Marockého království J.E. paní Souriye Otmani.
Johannes Brahms (1833-1897)
Šest skladeb pro klavír Six Pieces for Piano, Op. 118 (1893)
Sergei Rachmaninov (1878-1943)
Variace na Corelliho téma Variations on a Theme of Corelli Op.42 (1931)
Ferenc Liszt (1811-1886)
Španělská rapsodie Rhapsodie espagnole S.254 (1863)
Dina Bensaïd, narozena 1989 v Rabatu, začala hrát na klavír už ve čtyřech letech. Když si
v Casablance povšimnul jejího talentu Jacques Rouvier, přesídlila na hudební studia do Paříže, kde pak v roce 2007 postoupila na Conservatoire National de Musique et de Danse.Absolvovala také mistrovské kurzy u Jacquese Rouviera, Pascala Devoyona, Dominique Merleta a Dimitrije Bashkirova.
Získala první ceny v soutěžích: Princezny Lally Meryem, Steinway v Paříži, Národní hudební soutěže Maroka a pařížské Flame Contest.
Sólistickou dráhu zahájila s Marockou filharmonií v r. 2003, loni vystoupila též v zahajovacím koncertu Maghrebské filharmonie a debutovala v Londýně s English Chamber Orchestra.
Vystoupila v recitálech v pařížském sále Cortot, v Bulgaria Hall v Sofii, dále v Itálii, Španělsku a Kanadě. Spolupracuje s umělci, jako jsou David Guerrier, Abdel Rahman El Bacha, Frank Braley, FayCal Karoui, Emmanuelle Bertrand, Abdellah Lasri and Yovan Markovitch. S klavíristkou Eloïse Bella Kohn vytvořila Yadaïn Piano Duo s cílem podpořit dialog a vzájemný respekt mezi židovskou a muslimskou kulturou.
Dina ráda své recitály sama uvádí: zajímá ji boření konvenčních bariér mezi interpretem a publikem, ale také mezi sólistou a orchestrem. Studovala též dirigování a v r. 2014 na Festivalu v Saint-Céré dirigovala od klavíru Mozartovy klavírní koncerty. Je také uměleckou ředitelkou festivalu Printemps Musical des Alizés, kde rovněž usiluje o překonání konvenčního festivalového rámce s cílem zpřístupnit vážnou hudbu všem.
V rámci svých letošních koncertních vystoupení v ČR uspořádá Dina také mistrovské kurzy pro studenty Janáčkovy konzervatoře v Ostravě.
Šest klavírních kusů napsal J. Brahms závěrem svého života, jako by čekal, až dosáhne takového vnitřního klidu, aby svým precizním, ale zároveň jednoduchým stylem, založeným na písňové melodice, dokázal vyjádřit veškerou hloubku svého citu k životní lásce, Kláře Schumannové, jíž je tato lyrická introspekce věnována. Když o tři roky později zemřela, skladatel přežil svou o 14 let starší přítelkyni o pouhý rok.
S. Rachmaninov komponoval klavírní Variace ve svém novém domě ve Švýcarsku, kam se později uchýlil, když emigroval z Ruska v r. 1917, a kde se po pobytu v US konečně cítil lépe i přes svůj trvalý stesk po domově. Použil zde téma, které významný skladatel italského baroka Archangelo Corelli zpracoval ve svých houslových sonátách z r. 1700 a které se jako oblíbený harmonicko-rytmicko-melodický model objevuje v kompozicích řady evropských skladatelů od renesance po 20. století; dostalo se mu názvu z portugalštiny, la folia, což je též tanec, který byl oblíben na Pyrenejském poloostrově a v Itálii už v 15. století.
Stejné téma rozvíjí ve variacích také F. Liszt ve své Španělské rapsódii, která čerpá inspiraci také z aragonského tance jota, jenž je součástí tradiční španělské hudby a jímž byl skladatel okouzlen na svých cestách po Portugalsku a Španělsku. Jak bývá u Liszta zvykem, skladba je technicky značně náročná.